V nedávném rozhodnutí (usnesení sp. zn. II. ÚS 3101/18), se Ústavní soud postavil za právo zaměstnavatele uplatňovat efektivní smluvní pokutu při porušení konkurenční doložky bývalým zaměstnancem.
Spor se týkal zaměstnankyně, která se zavázala nevyvíjet činnost pro osobu v konkurenčním postavení vůči svému zaměstnavateli po dobu 1 roku po skončení zaměstnání. Za porušení této povinnosti vymáhal zaměstnavatel smluvní pokutu ve výši 420 000 Kč. Zaměstnankyně v řízení namítala, mimo jiné, i to, že pracovní poměr, kterým konkurenční doložku porušila, trval jen několik málo dní. Tento argument Nejvyšší soud ČR vyslyšel a shledal, že uplatnění smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy. Žalobu zaměstnavatele v plném rozsahu zamítl (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1922/2018).
Zaměstnavatel se domáhal nápravy ústavní stížností. Ústavní soud svým usnesením rozsudek zrušil. Odvolal se na zásadu, že smlouvy mají být plněny (pacta sunt servanda), a rozsudek samotný označil za zásah do svobody podnikání. Ústavní soud vyšel z logického předpokladu, že k předání know-how a zmaření konkurenční výhody může dojít v řádu hodin (popřípadě ještě rychleji) a délka porušení konkurenční doložky proto nehraje roli. Podmiňováním nároku na smluvní pokutu délkou konkurenčního jednání by dle Ústavního soudu byl zpochybněn efektivní výkon konkurenční doložky.
Délka konkurenčního jednání tedy podle Ústavního soudu nemá žádný vliv na nárok zaměstnavatele na smluvní pokutu z konkurenční doložky.
Závěrem připomínáme, že rozhodnutí nic nemění na stávající rozhodovací praxi týkající platnosti konkurenčních doložek. Chystáte-li se chránit své know-how konkurenční doložkou, rádi Vám poradíme. Kontakty naleznete zde.