Novela zákona spotřebitelském úvěru ze dne 21.4.2010

Účelem zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady z dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a podle důvodové zprávy také posílení důvěry a právní jistoty nejen spotřebitelů, ale také poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

Nový zákon má také vyhovovat současné nabídce produktů na trhu.

Vymezení pojmů:

1. spotřebitelský úvěr je odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem;
2. zákon se nevztahuje na úvěry poskytnuté mimo jiné pro účely bydlení, poskytnuté bez úroku, úvěry menší než 5 000 Kč a větší než 1 880 000 Kč,… (další výjimky obsahuje § 2 Zákona);
3. spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání;
4. věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání;
5. zprostředkovatelem je osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá.

Hlavní body nové úpravy:

1. Nová úprava předepisuje výčet informací, které je poskytovatel povinen poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, v samotné smlouvě a také během plnění smlouvy. Stanoví se domněnka splnění informační povinnosti v případě poskytnutí informací na jednom z formulářů, které jsou přílohou zákona.
   • informační povinnost je upravena v §§ 4 a následující., úplný výčet informací a formuláře jsou obsaženy v přílohách 1 – 7 zákona
   • zákon obsahuje výčet informací, které je věřitel spotřebiteli povinen poskytnout v reklamní nabídce, před uzavřením smlouvy, ve smlouvě a během plnění
   • hlavní okruhy informací:
     • informace o věřiteli, popř. spotřebiteli
     • údaje o úvěru (doba trvání, výše, druh, podmínky čerpání …)
     • údaje o platbách (výše, počet, četnost), postupu při jejich opoždění, případěn prodlení spotřebitele
     • požadavek na případné zajištění nebo pojištění
     • roční procentní sazba nákladů a další náklady úvěru a poplatky s ním spojené
     • podmínky odstoupení a předčasného splacení
     • informace o způsobech řešení sporů (např. finanční arbitr)
   • sankce za neuvedení informací:
     • spotřebitelský úvěr od počátku pokládá za úročený pouze ve výši diskontní sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách vázaných na spotřebitelský úvěr jsou neplatná (v předchozí úpravě byla tato sankce pouze za neuvedení RPSN); a
     • lhůta pro odstoupení spotřebitele bez udání důvodu běží až od poskytnutí všech povinných informací
2. novinkou je povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele; porušení této povinnosti je správním deliktem, za který lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč
3. úprava podmínek předčasného splacení úvěru:
   • spotřebitel je oprávněn zcela nebo zčásti úvěr splatit kdykoliv a má právo na poměrné snížení celkových nákladů úvěru,
   • věřitel má právo na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s předčasným splacením,
   • výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části (je-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěru více než jeden rok) nebo 0,5%, pokud je tato doba méně než rok, náhrada nákladů nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil od předčasného splacení do skončení úroku
4. zakotvení práva spotřebitele bezdůvodně a bez sankce odstoupit od smlouvy do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření
5. novým konceptem je i tzv. vázaný spotřebitelský úvěr, tedy spotřebitelský úvěr, jehož poskytnutí je vázáno na nákup zboží či služeb spotřebitelem. Při odstoupení od smlouvy o nákupu zboží či služeb se ze zákona ukončuje rovněž smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru
6. dozor nad dodržováním povinností vykonávají dva orgány: Česká obchodní inspekce a ČNB

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.