Zavedení práva věřitelů popírat pohledávky ostatních věřitelů - §§ 192, 200 a 202 IZ

Dosavadní právní úprava neumožňovala věřitelům popírat pohledávky ostatních věřitelů (§ 192 IZ). Nálezem vydaným pod sp. Zn. Pl. ÚS 14/10 shledal Ústavní soud tuto skutečnost v rozporu s právem na spravedlivý proces a tedy protiústavní.

 § 192 IZ nově zakládá právo popřít přihlášené pohledávky i pro věřitele.

 Proces popírání pohledávek věřitelem je upraven v novém znění ustanovení §§ 200 a 202 IZ:

a)      Popření pohledávky jiného věřitele lze učinit pouze na formuláři a musí mít stejné náležitosti jako žaloba dle OSŘ, přičemž z ní   musí být patrno, jestli se  popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. 

b)      Musí být podáno nejpozději 3 pracovní dny  přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce.

c)      Rozhodnutí soudu o popření pohledávky:

1. Odmítnutí popření pohledávky - soud toto rozhodnutí vydá, pokud dospěje k závěru, že se k pohledávce nepřihlíží z důvodu toho, že nejsou splněny podmínky dle písm. a) a b) výše. Proti rozhodnutí o odmítnutí  se může odvolat pouze věřitel.
2. Neodmítne-li insolvenční soud popření pohledávky, považuje se podání za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření pohledávky jiného věřitele a která bude projednána v rámci incidenčního řízení.  Tato fikce nastává okamžikem rozhodnutí soudu o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání.

d)      Jistota:

1. Věřitel je povinen složit do 15 dnů od skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10.000,- Kč.
2. Popírajícímu věřiteli může být soudem uloženo, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné ujmy případně vzniklé bezdůvodným podáním, a to pouze na návrh věřitele, jehož pohledávka byla popřena.
3. Nebudou-li výše uvedeny jistoty složeny, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne.
4. Povinnost složit jistoty se věritel může zprostit, pokud ve lhůtě stanovené pro složení jistoty osvědčí, že ji bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma.

V souvislosti se zavedením práva věřitele popírat pohledávky jiných věřitelů, byl odpovídajícím způsobem rozšířen i § 201 odst. 1 IZ, který stanoví podmínky toho, kdy se pohledávka považuje za zjištěnou. Drobné změny byly provedeny i do některých dalších ustanovení IZ.

Změna § 399 odst. 2 – zrušení fikce zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení pro zmeškání schůze věřitelů dlužníkem:

Reakce na nálezy pléna Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze 21.4.2009 a Pl. ÚS 19/09 ze 27.7.2009). Dosavadní znění stanovilo fikci zpětvzetí návrhu dlužníka na oddlužení v případě, že dlužník zmešká schůzi věřitelů dle § 399 odst. 1 IZ. Nová úprava nahrazuje uvedenou fikcí ustanovením o tom, že nedostavení se dlužníka může být důvodem pro neschválení oddlužení.

Novela nabyla účinnost od 31.03.2011