Poslanecké sněmovně byl předložen návrh tzv. velké novely stavebního zákona, jejíž plánované datum schválení je rok 2010. Návrh byl vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj a měl by být reakcí na dosavadní zkušenosti s používáním nového stavebního zákona, který s účinností od 1.7.2006 nahradil téměř třicet let starý kodex. Novela by měla odstranit některé komplikace a nejasnosti, na které bylo možno po dobu dosavadní praxe narazit, a zefektivnit tak výkon státní správy v oblasti stavebnictví a územního plánování. Vzhledem ke značnému rozsahu novely, tento příspěvek neupozorňuje na veškeré plánované změny, a snaží se vytyčit dle názorů autorů nejdůležitější témata.

Z pohledu běžné praxe je asi nejdůležitější změnou rozšíření okruhu staveb, k jejichž provedení nebude třeba stavebního povolení a bude postačovat pouze ohlášení stavebnímu úřadu nebo je bude možno provést dokonce i bez tohoto ohlášení. Nově tak například bude postačovat ohlášení stavebního úřadu u jakýchkoliv staveb do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím a podsklepené nejvýše do hloubky 3 metrů. Celkově se od této změny dá očekávat snížení administrativní zátěže pro drobné stavebníky a samozřejmě také pro stavební úřady.

Pokud dojde k přijetí plánované novely, bude rozšířen i okruh staveb, u nichž nebude nutné žádat o vydání tzv. územního rozhodnutí a bude postačovat územní souhlas, tedy jeho jednodušší forma s menšími formálními požadavky pro vydání. Tato změna se bude dotýkat veškerých staveb, k jejichž provedení nebude podle novely třeba stavebního povolení.

Nově má být do stavebního zákona zavedena komplexní a srozumitelná úprava tzv. spojeného územního a stavebního řízení. Stavebníci si tak budou moci zažádat současně o rozhodnutí o umístění stavby (tedy územní rozhodnutí) a o stavební povolení za poněkud jasnějších podmínek, než tomu bylo dříve. Dosavadní znění zákona poněkud neurčitě stanovilo, že stavební řízení o vydání stavebního povolení a řízení o vydání územního rozhodnutí lze spojit do jednoho řízení, jsou-li proto v dotčeném území jednoznačné podmínky. Toto ne příliš jasné ustanovení má být doplněno o podrobnou úpravu dalších podmínek, za kterých je možné tato dvě řízení spojit, stejně tak jako o úpravu celé procedury vedoucí k vydání tzv. společného rozhodnutí, které bude obsahovat výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. V praxi tak může být odstraněno spoustu nejistot spojených s tímto institutem spojeného územního a stavebního řízení.

Další změnou je zpřesnění institutu veřejnoprávní smlouvy, která v praxi umožňuje, že namísto územního rozhodnutí nebo stavebního povolení bude mezi stavebníkem a stavebním úřadem uzavřena smlouva, která stanoví podmínky, za kterých může stavebník stavbu umístit a realizovat. Procedura uzavírání takové veřejnoprávní smlouvy, její obsah a podmínky jejího uzavření jsou v navrhované novele upraveny daleko podrobněji, než je tomu dnes. Je otázkou, zda toto zpřesnění přinese to, že institut veřejnoprávní smlouvy bude do budoucna používán v širším rozsahu, než je tomu dodnes. Veřejnoprávní smlouvy v oblasti územního a stavebního řízení jsou totiž v praxi používány velmi zřídka.

V případě, že dojde k přijetí předmětné novely stavebního zákon v navrhovaném znění, dojde k rozšíření zákonného předkupního práva obce, kraje nebo státu, které bude nově dopadat nejen na pozemky určené územním či regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření, ale rovněž na stavbu umístěnou na tomto pozemku. V praxi tak vlastníci těchto staveb budou povinni v případě, že se rozhodnou k jejich prodeji, je nejdříve nabídnout příslušné obci, kraji nebo státu. Teprve pokud tyto subjekty svého práva nevyužijí, bude možné stavbu prodat případnému zájemci.

Jednou z výrazných změn má být přenesení kontrolní činnosti ve věcech stavebního zákona na obecní úřady, které současně nejsou stavebním úřadem. Úředníci těchto obecních úřadů, budou moci vykonávat kontrolní prohlídky staveb a v případě zjištění stavební nekázně či nějakého prohřešku toto ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu. V zásadě lze konstatovat, že se bude jednat o stavebně-policejní dohled. Tato změna je vedena snahou zákonodárce posílit stavební dozor, na který stavební úřady v důsledku jejich vytíženosti v současnosti nestačí. Praxe ukáže, zda se v případě přijetí této změny stavebním úřadům zásadním způsobem ulehčí, nebo zda změna přivede do oblasti kontrolní činnosti ve věcech stavebního zákona zmatek spočívající v tom, že faktická činnost bude na tomto úseku vykonávána dvěma různými orgány, které mezi sebou muset komunikovat a spolu spolupracovat.

Zajímavou změnou stavebního zákona jsou i nově definované kvalifikační požadavky na úředníka stavebního úřadu. Kvalifikačními požadavky se podle novely stavebního zákona rozumí vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském oboru nebo studijním programu stavebního, architektonického nebo právnického směru. V případě, že dojde k přijetí této změny, dá se očekávat, že tato bude impulsem pro zvýšení kvality státní správy v oblasti stavebního práva.