Jaké změny přináší novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb. ?
Účinnost: 1. leden 2012
Novela obchodního zákoníku (zákon č. 351/2011 Sb.) zavádí kromě několika změn týkajících se obchodního rejstříku rovněž i změny významně ovlivňující obchodní praxi.
i. Pověření obchodním vedením
Novela zavádí do obchodního zákoníku nový §66d, který umožňuje statutárnímu orgánu společnosti pověřit obchodním vedením (plným či částečným) jinou osobu. Obchodní vedení pak může být vykonáváno i v zaměstnaneckém poměru, přičemž není vyloučeno, aby tento zaměstnanec byl zároveň statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.
Pověření obchodním vedením však není neomezené a nezahrnuje např. účast na zasedání statutárního orgánu či rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti, ani jiné činnosti, které obchodní zákoník svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.
ii. Vzdání se práva na náhradu škody či omezení tohoto práva
Další novinkou je možnost vzdát se práva na náhradu škody či právo na náhradu škody omezit a to ještě před porušením povinnosti, které může vést ke vzniku škody. Vzdání se ani omezení nároku na náhradu škody se však netýká škody způsobené úmyslně.
iii. Povinnost mít právní důvod k užívání prostor zapsaných jako sídlo či místo podnikání
Podnikatel je nově povinen mít k prostorám, které jsou zapsané v obchodním rejstříku (nebo v jiné zákonem upravené evidenci v případě podnikatelů – fyzických osob) jako místo podnikání, právní důvod jejich užívání a to po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako místo podnikání.
Nedodržení této povinnosti pak může vést až k soudem nařízenému zrušení a likvidaci společnosti či, v případě podnikatele – fyzické osoby, zrušení živnostenského oprávnění živnostenským úřadem.
Tato změna si klade za cíl omezit případy, kdy i proti vůli vlastníků jsou jejich prostory využívány jako registrované sídlo či místo podnikání i pro desítky společností najednou.
iv. Změna ustanovení § 196a
Cílem modifikace tohoto ustanovení bylo odstranění některých nejasností, které se při jeho aplikaci dosud objevovaly. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí 29 Cdo 3276/2008) došlo k odstranění nutnosti určení ceny zajištění závazku soudním znalcem.
Dále již není podmínkou, aby společností poskytnuté zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 bylo v souladu s podmínkami obvyklými v obchodním styku. Nově postačuje samotné schválení poskytnutí zajištění valnou hromadou. Souhlas valné hromady i nadále není potřeba, pokud ovládající osoba zajišťuje závazek ovládané osoby.
Novela také zavádí ustanovení odstavce 6, které rozšiřuje aplikaci ustanovení § 446 obchodního zákoníku i na převody majetku v rámci § 196a. Pokud tedy došlo k nabytí majetku v rozporu s odstavci 1 až 3 § 196a a tento majetek byl dále zcizen, stává se nový nabyvatel vlastníkem majetku, pokud tento nabyl v dobré víře, a to bez ohledu na to, zda došlo k následnému převodu majetku na nového majitele v režimu obchodního nebo občanského zákoníku